Přírodní památka Čertovy skály [ Přírodní památka ]
Základní údaje: Přírodní památku Čertovy skály tvoří výrazný skalní hřeben na úpatí jihozápadního svahu kóty Kopce (699 m n. m., viz PP Kopce), na levém údolním svahu říčky Senice v nadmořské výšce 450-490 m. Skály se nalézají na severním okraji obce Lidečko, asi 100 m od státní silnice a 150 m od železniční trati Vsetín - Horní Lideč, katastrální území Lidečko. Vyhlášeno v r. 1966. Výměra: 0,15 ha.
Motiv ochrany: Skalní výchoz tvořený blokem odolnějších pískovců magurského flyše vypreparovaný erozně denudační činností vody, výrazný krajinný prvek.
Geologie, půdní poměry: Strukturně denudační svisle ukloněná pískovcová lavice je vysoká 6 až 25 m a široká 2,5-3 m, protažená ve směru severovýchod - jihozápad v délce asi 150 m. Množství subhorizontálních i svislých puklin člení lavici do mohutných, stupňovitě uspořádaných kvádrů. Povrch pískovcových stěn pokrývají výrazné pseudoškrapy, voštiny, skalní výklenky a dutiny typu tafoni. Tvarovou pestrost doplňují drobné rozsedliny a skalní věž typu palice v jihozápadní části hradby. Lokalita dokumentuje strmé uložení paleogenních křemitých pískovců luhačovických vrstev (eocén) antiklinálního pásma zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Geomorfologicky se jedná o skalní hradbu z odolnějších třetihorních pískovců, které byly vypreparovány z okolního podloží. Hřeben Čertových skal je zvýrazněn hlavně čtyřmi markantně vystupujícími vrcholky. Jsou to Hladká, Čertova stěna, Plochá a nahoře na konci masivu nejvýše položená Kolébka. Půdy v okolí skály jsou mělké, silně písčité a tvoří ji litozemě, rankery typické a kambické.
Botanika: Samotný skalní blok je téměř bez vegetace, ve skalních štěrbinách a na římsách skalních bloků ojediněle roste borovice lesní, bříza bělokorá, jalovec obecný, bez červený a borůvka černá. Na okrajích skal rostou druhy travnatých lad: jestřábník zední, mochna stříbrná, třezalka tečkovaná, tomka vonná a černohlávek obecný. Sutě pod skalami osídlila papratka samice, kapraď samec a hasivka orličí.
Zoologie: Zoologický průzkum nebyl prováděn.
Lesnictví: Lokalita je bezlesí, v bezprostředním okolí mimo chráněné území jsou převážně smrkové monokultury.
Management, ohrožení, návrhy opatření: Čertovy skály jsou bezpochyby nejpopulárnějšími a nejnavštěvovanějšími skalami na Valašsku. Důležitou úlohu tady hraje velmi snadná dostupnost a poměrně velká koncentrace cest na malém prostoru. Skalní hradba je intenzívně využíváná horolezci jako cvičné skály s množstvím vytýčených tras (okolo sta výstupových linií). Přímo v lokalitě dochází také k nelegálnímu táboření. V důsledku vysoké návštěvnosti (až několik desítek horolezců, skály jsou za příznivého počasí doslova přeplněny) dochází v okolí skal k výrazné erozi. Přímo za skalní hradbou prochází také značená turistická stezka. Pod skalami se proto musí udržovat na intenzivně používaných pěšinách protierozní zábrany. Plochy pod skalami byly v minulosti částečně využívány jako pastviny, nyní leží ladem a zarůstají dřevinami, zeména borovicí lesní, břízou a dubem zimním.
Historie: Na vrcholu Kopce (Zámčisko) nad skalami bylo pravěké sídliště lidu lužické kultury z 1. tisíciletí př. n. l. Ke skalám se váže řada lidových pověstí, např. o sázce chytrého valašského mlynáře s čertem. Podle jiné pověsti se prý u Čertových skal často zjevoval černokněžník, který uváděl chudý lid do jeskyní pod skalami a tam je obdarovával zlatem.
